Co jsem to napsala? To myslím vážně? Že mi ruka neupadne, takhle se rouhat!

 

Ano myslím, to vážně. A nerouhám se. Rouhá se ten, který se sebou nechá dlouhá léta vláčet. Vnímám domácí násilí jako pozitivní aspekt vztahu. Vztahu dvou “zdravých” dospělých lidí.  Ne dětí a starých bezmocných osob. Ti se těžko dokáží své situaci postavit.

Když mi při konzultaci někdo svěří, že je bit, říkám “Skvělé! Už nemáš moc možností. Buď se zvedneš nebo tě zabije, máš stále na výběr.”

 

Kdo bývá obětí?

Z větší části jsou obětmi tyranů ženy, ale je i procento mužů, kteří dostávají od své partnerky na frak, nebo jsou nechutně manipulováni. Nemluví o tom, protože se stydí. Většinou už začátky vztahu napovídají, že je něco špatně. Často už první dny dostáváme impulzy k zamyšlení, ale svou intuici překrýváme, protože jsme rádi, že jsme konečně našli někoho, kdo nám dává pozornost. A věříme, že se přece časem změní! Že ho naučíme milovat!

 

Proč se sejde tyran a oběť

Oba dva jsou stejné oběti. Oba dva byli v dětství znevýhodněni nedostatkem lásky. Oba dva partneři pravděpodobně neměli hezké dětství. Variací na zničené dětství může být milion, ale nejčastěji je to u muže zlost na mámu. Buď se na ni zlobí, protože byla nespravedlivá, bila ho, či psychicky manipulovala nebo se na ni vnitřně zlobí, že ho neubránila před zlým tátou, byla slabá, neodešla včas, nechala si hodně líbit. Tak teď bije svou partnerku.

Žena má zlost na tátu nebo jinou zásadní mužskou osobu v jejím dětství či dospívání. Pravděpodobně byla psychicky či fyzicky zneužívána, bita nebo velmi manipulována, tak, že její názor nebyl ani na posledním místě. Svou zlost vůči muži jí tedy demonstruje partner, aby z ní vytáhl zarytou emoci a ta mohla být viděna. A ona se nechává týrat.

 

Změň úhel pohledu

Podívejme se na domácí násilí z poněkud jiného pohledu. Doposud, když se řekne “on mě bije”, následuje reakce pohoršení nad animálním a nepřijatelným chováním muže (zřídka ženy, budeme se tedy primárně zmiňovat o mužích, jako agresorech).

Tito dva se sešli proto, aby si navzájem odkrývali své bolesti. Aby si tak často ubližovali, až je to prostě přestane bavit. Čím větší je žena oběť, tím horší situaci zažije. Bude to třeba týraná těhotná žena, ta žena, která zdánlivě opravdu nemá možnost změny ani útěku. Dostane se do tak limitní situace, že už bude moci jen utéct nebo zemřít. Vždy se však může rozhodnout, i když si myslí, že ne.

 

Ale já ho miluju!!

Nenamlouvejte si, že svého tyrana milujete. To, co na něm milujete, je to, že vám s takovou přesností a precizností krmí vaše programy. Dokud totiž svůj program sami neodhalíte, tak nevydržíte s někým, kdo by byl na vás hodný. Vždy byste nevědomě vyvolaly scénu tak, abyste mohly být potrestány. I z hodného beránka byste udělaly krvelačnou bestii. Děláte to prostě vy.

 

Dobrý konec

Většina žen to nakonec stejně zvládne. A když se na svůj život podívají zpětně, nemohou uvěřit tomu, že změnu neudělaly mnohem dříve. Nevěří tomu, že pořád doufaly, že to bude jinak. A v tom si uvědomí jednu zásadní věc.

 

Agresivní tyran svou oběť nesráží k zemi. Kope ji do prdele tak dlouho, až se zvedne, sebere poslední zbytky sebezáchovy
a sebeúcty a odejde. Svými ranami ji zvedá.

 

Převzít odpovědnost za svůj život

Tohle je naprosto zásadní krok. Oběť si musí uvědomit, na co převážně myslí. Je tak paralyzována strachem a má takový scénář událostí v hlavě, které by se mohly stát, že se nakonec stanou. Svou energií strachu vytváří kolem sebe pole, které přitahuje nenávist a zlobu.

Když půjdou po stejném parku v noci dvě stejné ženy. Jedna v roli oběti a druhá sebevědomá. Budou naprosto stejné. Po které sáhne násilník? Garantuji vám, že po oběti. Protože ona ho svou energií magicky přitahuje a láká. Stejné přitahuje stejné. Té druhé si ani nevšimne. Ta ho nevzrušuje.

 

Co je potřeba si přiznat

Uvědomte si zcela syrově, že vy jako oběť si o sobě nemyslíte nic hezkého. Jste neschopná nula, která nic nedokáže, je škaredá, tlustá, hubená, hloupá. Někde uvnitř vás řve mocný kritik. Váš osobní sadista. Setne vždy, když to potřebujete. A váš vnitřní sadista si velmi rozumí s vašim tyranem v reálném světě. Jsou to kámoši spolupracující spolu na energetické úrovni. Neznám oběť, která by myslela na sebe nebo o sobě smýšlela s láskou. Tak jak se chová a staví oběť sama k sobě, tak se k ní staví její okolí.

 

Kde začít?

Sledováním svým myšlenek a pocitů. Hlubokou vnitřní introspekcí. Být pozorovatelem svého života. Dívat se na události kolem sebe jako divák. A na konci každého dne vyhodnocovat. Zapisujte si pocity, zjistěte, jak se většinu dne cítíte. Začnete být ve svém životě vědomý pozorovatel a uvidíte, jak si vše tvoříte dopředu sami. Jak tím, že neustále obětujete své vnitřní hluboké pravdy strachu, se stáváte obětí okolí. “Ale co když…co kdyby….já nemůžu, nesmím….”

 

Přiznejte si to

Taky je dobré začít přiznáním. Svěřte se rodině, kamarádům. Překonejte stud a strach. Nebudete odmítnuti. Naopak. Vaše otevřenost ve vás odhalí a otevře šuplík s bolestí a ten bude moci být vyčištěn a uklizen. Přiznejte se s hrdostí, že chcete na svých programech pracovat. Ne z role chudinky, která má být litována a její oběť tím bude ještě více potvrzena. Zjistěte si, ze kterého kolene se násilí v rodině táhne. Nejste v tom jistě první, ale možná už poslední. Nebo necháte řešení a zlomení karmy na další generaci?

To bych vám neradila. Máte jedinečnou šanci změnit prokletí generace žen před vámi i po vás.

 

Dej vědět ostatním, potěší je to

Facebook
Facebook