Vyberte stránku

Jak nebýt vegetariánem.

Po narození první dcery mě přepadla hormonální krize a při pohledu na to bezbranné malinké tělíčko jsem se i já rozhodla nejíst maso. Je to už deset let. Tehdy jsem byla za exota. Připadala jsem si tak důležitě! Vždyť každý vegetarián zachrání ročně několik zvířat. Myslela jsem si, jak mé tělo jásá a klidně bych vám namluvila, že cítím v čakrách, jak se pročišťují. Byla jsem přesvědčena o stoupajícím vědomí. A taky jsem velmi pohrdala těmi nebožáky, kteří nedošli do takového stupně uvědomění jako já a maso si vychvalují!!

Věděla jsem, jak to chodí na jatkách, byla jsem přihlášená jako dobrovolník pro různé vegetariánské demonstrace. Každému na potkání jsem popisovala nebezpečné důsledky pro tělo i mysl, když se masa nevzdají. Bojovala jsem proti celému systému a věřila, že to prostě doteď čekalo na mě!

Stupňujeme

Začala jsem s jógou. Koketovala jsem s veganstvím. Když se nic neděje po vynechání masa, tak teď už určitě bude. Nemohu jíst ty nebohé zárodky ve slepičích vejcích. A včeličkám kradu med. To musí skončit.

Narodila se druhá dcera.

Sebetrestání nebralo konce. Má tělesná schránka chátrala víc a víc. Byla jsem jak lunt. Pleť hrozná. Vlasy suché. Stanu se vitariánem! Budu jíst jen tepelně neupravované věci. Do toho jsem zjistila, že mám alergii na lepek. Tak to se přece krásně doplňuje. Už nebudu mít na výběr. Budu na sebe přísná chtě nechtě. Nedělám to přece jen pro sebe, ale pro celou planetu.

Co na tom, že mladší dcera odmítá jíst cokoli, co jím já. Zajímají ji jenom klobásy, uzené a zelí. Bože, po kom ty děti jsou. Po mě rozhodně ne. Ale jednoho dne k tomu dojdou samy. Nebudu je programovat. Je to jejich život.

Prozření

A pak se to stalo. Po jedné meditaci se cvičením se všichni šli najíst ke společnému stolu. Polévku jsem si nedala, byla zahuštěná moukou. Dort byl s ovesnými vločkami. Buchty s pšeničnou moukou. Klobásu nejím. Sáhla jsem po jablku. Hrdá a důležitá, jak se dokážu obětovat, ikdyž mám opravdu hlad!

V tom jsem to uviděla. Při pohledu na jablko jsem viděla jeho chabou energetickou strukturu. Viděla jsem, jak vibrují jednotlivé částice v kupovaném, chemicky ošetřeném jablku. A v hlavě zněl hlas „ tohle tě má uživit?“

Po cestě domů jsem zastavila u prvního kebab okýnka.Ta vůně! Kebab s hranolkami. Po prvním soustu, mnou projela energie tak slastná, že jsem myslela, že mám orgasmus. Takový stav mi trval celý den. Žádný energetický útlum? Kde je pokles vědomí? Únava a stres z poraženého zvířete? Přesvědčená mysl se prala s intuicí a tělesnou slastí.

Vina a trest

Co nastoupilo? Pokora. Pokora k danému procesu. Pokora k lidem, kteří to mají jinak. Láska k moudrosti mého těla.Pochopení, že ten, kdo jí maso, není něco míň. Není na nižší energetické úrovni.

Celé ty roky jsem žila v programu VINA x TREST. Zakazovala jsem si jen proto, že jsem se chtěla vnitřně trestat. Potrestat své tělo. Ovládat se aspoň prostřednictvím jídla. S vyšší úrovní nastoupila sebeláska. Mé tělo opravdu maso vyžadovalo. Má úroveň vědomí maso potřebovala. A stejně tak mi maso posloužilo k tomu, aby se má úroveň vědomí zvedla a mohla se masa zase s klidem vzdát. Už ne z přesvědčení. Už proto, že na něj nemám chuť. A když na něj chuť mám, tak si ho dám. Protože mnohem více škody napáchám tím, že se k sobě budu chovat s neláskou a despektem, než když s láskou a s díky sním zvířátko, které se pro mě obětovalo.

To, s čím nesouhlasím neposiluji

Nesouhlasím s velkochovy. Nesouhlasím s tím, jak se běžně ke zvířatům chovají. Ale už s tím nebojuji. A tím, že s tím nebojuji, to neposiluji. Vítám každé zlepšení v chovech zvířat a těším se z toho.

Nesdílím utrápená zvířata, ale sdílím šťastné příběhy. Motivující příběhy. Ne takové, které vyvolají pocit viny. Takové, které mě i okolí můžou ukázat, že to má smysl. Přijímám věci tak,  jak jsou.

Cílem je chovat se k sobě s láskou a naslouchat svému tělu. Ne to dělat tak, jak to dělají ostatní. Já jsem originál. Vím, co je pro mě dobré. A klidná, vyrovnaná a sebeláskou zahlcená Vendulka přece ví, co je pro ni vhodné a tak nechá své Vědomí, ať si samo vybere, na co má chuť. Čím víc si zakazujeme, tím víc bojujeme a posilujeme to, co nechceme. Nechtějte být žádný -án. Buďte sami sebou. Vše ostatní je jen hra ega, i když zabaleného do líbivého ubrusu.

Cokoli do sebe přijmu s láskou, to se láskou stává.

Buďte (s) Láskou

 

Dej vědět ostatním, potěší je to

Facebook
Facebook