Dnes ráno jsem otevřela internet a čtu nadpis článku, kde můj oblíbený průvodce mužů Zdeněk Weber říká “Muži jsou slabí a mají ohnutá záda”. Otevřela se ve mě vlna soucitu a ráda bych vám popsala proč. Proč jsou muži slabí a s ohnutými zády? Je to plán, jako všechno ostatní. Tímto opět chceme najít cestu k sobě.

Kód Ochránce

Malý chlapeček už se v děloze tvoří s genetickým kódem ochránce. Je tady proto, aby ochraňoval ženu. Aby rod mohl být zachován.

Už v bříšku maminky si tuto roli trénuje na mamince, tudíž všechen maminčin nekomfort připisuje za vinu sobě. Když je ještě navíc maminka v nevyhovujícím či násilném partnerském vztahu, okamžitě malý chlapeček bere na sebe břemeno “nedokázal jsem se o maminku postarat, selhal jsem.”

V případě převzetí role toho, co selhal, se nemusí jednat ani o nic velkého. Stačí, že maminka cítí nepohodlí, že ji něco bolí, že často zvrací, že jí bolí rostoucí tělo. Chlapeček každé nepohodlí maminky bere jako své selhání. Muži nesnáší, když ženy trpí.

Porodem to pokračuje

A teď se podívejme na porod chlapečka. Jak probíhají porody poslední desítky let? Za mě je řeznický způsob porodu, který je dnes považován za standardní zdravý porod, normální potrat živého dítěte. Matka se rozhodně necítí v bezpečí. Neustále ji někdo vaginálně zneužívá, necitlivě do ní vstupuje, stále kontroluje, vytrhuje ji z její krásné porodní agónie, jsou do ni vpravovány látky, které ani nejsou potřeba, je jí tlačeno na břicho, dítě rváno zvony a kleštěmi, matka se trhá, lidé na ni křičí, že to dělá špatně, nástřih….a celou tu dobu chlapeček ví, že je to JEHO VINA, ŽE SELHAL JAKO OCHRÁNCE. Nedokázal ji před tím doktorem (mužem), který ji způsobuje bolest, ochránit.

A tak se rodí další MUŽ, KTERÝ SELHAL.

Dosavadní výchova

A podívejme se na výchovu takových chlapců. Nechat dítě vyplakat byla a mnohdy ještě je, běžná praxe. Traumatizované dítě s pocitem selhání je ponecháno napospas tmavé místnosti a samotě. Bez pomoci. Chlapečci se nemazlili a moc netulili, aby nezženštěli a nebyli z nich teplouši. Věty typu “nebreč, jsi chlap” slýchávám od rodičů malých dětí ještě dnes. Emoce tudíž zůstávaly stále hluboko zaryté, bez možnosti uvolnění, protože chlapi přece nebrečí. A srdce tvrdne.

Tlak dnešní doby

Když už se chlapci podaří dospět, je na něj vyvíjen další tlak. “Musíš být silný, musíš ženu ochraňovat, musíš být dobrý otec, musíš mít hodně peněz, super barák a krásné auto, jinak nestojíš za nic. Kdo by tohle vydržel? Který dnešní muž je v tomhle skutečně šťastný? Jak, proboha, nemají chodit s ohnutými zády? Jak se mají cítit silně? Jak???

Co s tím?

V posledních letech se uzdravovaly ženy. Nacházely své božství, krásu a hlavně lásku. V první linii to dělaly samy pro sebe, aby se dokázaly naplnit, aby našly vlastní zdroj radosti a světla a jejich pokladnice se mohla zaplňovat.

V druhé linii už mohou dávat z přebytku. Už mají co dávat. A tak je třeba, aby zahrnuly mateřskou láskou své muže a partnery. Aby jim svou láskou, obětím a pochopení otevíraly srdce. Aby jim nabídly svou zdravou vagínu a dovolily muži, aby se přes ni narodil.

Není to lehký proces. Muž se nechce otevírat, musí se to naučit. Muž nechápe bolest srdce a emoční smršť, která nastane po spojení s takovou ženou. Ale je to nezbytný krok k uzdravení. NIKDO NESLIBOVAL, ŽE TO BUDE LEHKÉ.

Pokud ale žena zdravá není, ať se do toho zatím nepouští. Ona sama se rodí jako oběť (ale to je na další článek.) Prvně musí být ona “oláskována” a dokáže to jen sama. Nikdo zvenčí jí nepomůže. Ona sama se musí naučit lásce otevřít. Ona sama se musí zbavit svých traumat. Pak je připravena a přijde k ní muž, který ji přesně takovou potřebuje a je zažehnut oheň uzdravování.

Děkuji tímto všem maminkám, které už své syny rodí jinak. Děkuji všem porodnicím, které mají tendence tvořit láskyplnější příchod na svět.

Pohled Muže na Ženu

O vztazích mluví rozhodně častěji ženy. Pro ženu je vztah živná půda, je to něco, co probírá s kamarádkami, řeší a zkoumá. Dalo by se říct, že mluvit o vztahu je spíše ženská vlastnost. Mám velké štěstí, že se mi podařilo rozpovídat i muže, v tomto případě mého...

číst více

Příběh plný bolesti z lásky

Byla tak v pátém měsíci těhotenství. Vysněné dítě. Před tím tři umělá oplodnění a neúspěšně. Až to přišlo. Necítila se bezpečně, mívala často strach. Jak o dítě, tak o sebe. O to co bude. Začala si uvědomovat, jaká je to odpovědnost, že toho malého drobečka nikam...

číst více

Když je muž Mužem

Když je Muž Mužem Je pravdivý. Převážně sám k sobě. Umí přemoci své stíny i vnitřní kritiky. Nenechá se rozhodit tím, že mu hlava našeptává něco jiného, než srdce. Ví, čemu v sobě věřit, protože už mnohokrát udělal chybu a přišel díky rozumu o to nejlepší, co měl. Je...

číst více

Dej vědět ostatním, potěší je to

Facebook
Facebook