„Vendy, jak zvládat emoční výkyvy? Občas mě vyvede z rovnováhy negativní, ale i pozitivní zážitek a trvá, než se dostanu zpět do harmonie:“

Co jsou to emoce?

Nejsem psycholog ani vědec, takže pojem emoce popíšu dle vlastních zkušeností a zážitků. Emoce je, podle mého názoru, hormonální vzruch. Každý má ve svém genetickém základu nastřádáno ze života tohoto i ze životů minulých prožitky, které se mu zapsaly do informačního pole. Ke každému zážitku je přiřazen i podzážitek, který vyvolá asociační spojení, aby emoční reakce mohla proběhnout.

Na této planetě jsme kvůli prožitkům. Možná jsme jediná planeta, kde  lze prožívat. Díky dualitě, tma a stín, dobro a zlo, můžeme prožívat. Kdyby nebyl stín, nemohli bychom prožít světlo. Představte si obraz Vincenta van Gogha „  Jedlíci brambor“. Kde by byl bez stínu? Kde by byl bez světla? Jen díky této dualitě můžeme obraz prožít.

Pravda je až za prožíváním

Ale proč potřebujeme prožívat? Protože je to zábava. Je to hra. Proto tu jsme. A až zjistíme, že se nám prožívání čehokoli nasytilo, že už je to pro nás vyčerpávající, pak můžeme prožívání opustit a vydat se za Pravdou. Do té doby Pravdu nepoznáme. Chtění prožívat nám v tom brání.

Emoce jsou nejsilnější nástroj

Emoce tudíž slouží k tomu, abychom zdejší hru využívali naplno. Pakliže pociťujete, že máte s prožíváním emocí problém, že vás ovládají, že je neumíte korigovat, pak ano, máte problém. Nevyužíváte zdejší „herní“ nástroj naplno, brzdíte se v rozvoji, nevyužíváte všechny bonusy k tomu, abyste zdárně došli do „cíle“. To znamená bezemoční stav, ale trvalá blaženost.

Jak tento nástroj využívat?

Nic složitého v tom nehledejte. Snažte se hlavně své emoce nepotlačovat. Jste roztěkaní nebo vzteklí, protože přes den potlačujete mnoho podzážitků, které se snaží dotknout vaší základní emoce. Tak například. Mou základní emocí může být bolest ze smrti drahého člověka. Tuto bolest jsem potlačila, protože je prostě a jednoduše příliš bolestivá. Přes den, se má skrytá základní emoce snaží dostat na povrch a přitahuje si do života situace, které by ji vytáhly na světlo. Vidíme malé smrti, v televizi si všimneme smutného člověka, který něco ztratil, někomu umře někdo blízký, opustí nás kolega v práci…Všechny tyto podzážitky se snaží vytáhnout primární emoci na povrch. A my je opět potlačíme.
Pozor! Může to trvat mnoho let! Klidně celý život! Netýká se to jen čerstvých emočních zážitků, ale i hluboko ukrytých, již zapomenutých událostí.

Začněte prožívat vše

Pokuste se prožívat malé emoce. Všímejte si jich. Chce se vám plakat? Plakejte. Chcete se smát, smějte se. Chcete se rozčílit? Rozčilte se. Tyto vodící emoce vás dovedou až k té hlavní, primární, ta bude pochopena, uviděna a může si v klidu vlézt zpátky do šuplíčku pro latentní emoce.  Jestliže se cítíte po nějakém zážitku či setkání rozstřelení, je to proto, že už jste příliš dlouho emoce potlačovali, podzážitky se vám v těle nastřádaly do neúnosné míry
a jako v hrnečku vař se valí ven. Pak stačí ťuknout o dvířka a valí se ven, na ulici, přes město a valí se a valí. Kdybyste je po částech pomalu „ujídali“, vše by zůstalo tam, kde má.

Vrátit se do svého středu

Až si emoci prožijete, vraťte se k sobě. Nadechněte se do svého duchovního srdce. Do středu hrudi. Vnímejte ten klid a ticho. Navraťte se k tomu neměnnému, co tam vždy bylo. K tomu, co zůstává stále stejné, i když zemřete. K tomu, co se nehýbe a je statické, ať se kolem vás děje cokoliv. A dejte tomu pozornost. To jste vy. Když TOMU dáte pozornost, tak TO poroste. Klid a mír zaplaví vaše srdce, tělo, byt, zem, celý vesmír a emoce nebudou mít potřebu vyskakovat. Budou pochopeny a zality světlem. Nejdříve si je ale musíte prožít. Podívat se na ně a přijmout je za své.

Agrese ne

Agresivní emoce je také důležité prožít. Tyto však prožívejte nejlépe o samotě. Nikomu neubližujte slovem ani činem. Pakliže jste plni agrese, opět si dovolte prožívat malé emoce přes den. Pozor, někdy ovšem můžete být použití jako nástroj i pro vyjádření agresivní emoce. Poznáte to ale tak, že po vyjádření ve vás dále tento pocit nezůstává. Byl použit, na někoho jste to vyzvraceli, ale dál necítíte ani zbytek této agresivity. Jen jste byli použiti na správném místě jako otevřený kanál.

Věci se vás přestanou dotýkat

Nepotlačovat, nezakazovat si, nestavět si hranice a nezahlcovat se zbytečnými povinnostmi. Co se vám chce dělat, dělejte, co se vám nechce dělat, nedělejte. Bez výhrad. Tímto si uděláte prostor pro prožívání a emoce nebudou mít potřebu tolik bušit na vrata.
Vše se časem ustálí, emoce se zklidní, budou uznány a vy budete prožívat méně a méně. Zalije vás klid a přestanete řešit zbytečné příběhy, kolem vás. Bude rychle přibývat věcí, které se vás přestanou dotýkat. Nebudete je už prožívat, protože budou prožity
a pochopeny.

Dej vědět ostatním, potěší je to

Facebook
Facebook