„No jo, každý nemůže podnikat online, jako ty.”

„Kdybys nemohla dělat svoji práci, taky bys byla v panice.”

„Nechci zavřít svou činnost, dala jsem do toho tolik energie!”

Nemůžeme, nesmíme, nejde, omezení, strach, nedůvěra, panika, co se mnou bude…to jsou témata dnešních dní. Ráda bych vám nabídla jiný úhel pohledu, protože stále věřím v lidskou bezmeznost a sílu, a když k sobě budete poctiví, a půjdete za hranice své omezující mysli, navždy se vymaníte z osidel bezcennosti. 

Omezení

Nepopírám, že tato doba přinesla jistá omezení a některá z nich sahají až k hranici existence. Pokud však sahají pouze k její hranici, stále máme vyhráno. Stále můžeme podniknout změny. A pokud ne hned změny ve fyzické realitě, která nás má v lisu a tlačí, seč může, tak změnu myšlení ano. Ve většině případů jsme totiž POUZE UVĚŘILI, že jsme omezováni. 

Uvědomění číslo 1

Možná máš svou firmu, která teď nemá možnost výdělku. Obchod, který musí být zavřený. Masérský salón v nečinnosti. Hotel bez hostů a hospodu bez štamgastů. Možná se živíš přednášením pro lidi a nemáš komu přednášet. Možná máš zoologickou zahradu bez návštěvníků. 

Jsme na sobě závislí. Jeden druhého potřebujeme. To by mělo být první uvědomění vedoucí k pokoře, nutné pro změnu myšlení.
Potřebuji své klienty, bez nich je mé podnikání nic. Toto uvědomění v mnoha firmách a firmičkách chybí. Najít zpět úctu ke svému zaměstnanci, zákazníkovi, k sobě. Najít nové způsoby komunikace, nastavit nová, lidštější pravidla, změnit pracovní dobu, vylepšit pracovní prostředí a podmínky. Na to všechno je teď čas. 

Uvědomění číslo 2

Možná jsi do vzniku svého podnikání dal spoustu peněz a energie a přesto teď nemáš výdělek a nemůžeš dělat, co tě baví. Vrať se zpátky do dob, kdy jsi své podnikání zakládal. Jaký tam byl záměr? Skutečný záměr. Ten, který jsi ani nikomu neřekl. Zakládal jsi svou živnost ze strachu o živobytí, byla to nutnost? Viděl jsi ve své činnosti pouze to, jak se rychle napakuješ? Chtěl jsi využít lidi k tomu, abys byl bohatý? Stop…máš právo být bohatý, ale vždy tvé nabyté bohatství musí být z činnosti, která je ve prospěch celku! Skutečně další nalévárna v ulici prospívá celku? Kolik rodin je postiženo alkoholismem? Atd…nauč se dívat jinak. 

Uvědomění č. 3

„Ale já nemám nalévárnu, mám masérnu, dělám lidem dobře, napravuji jejich zdraví….jsem kadeřnice a lidi kadeřnice potřebují, co je na tom špatného?”

Pokud mi byla omezena či zakázána činnost a já skutečně nemám možnost, jak ji provozovat, ani doma pro známé, začni přemýšlet. Proč by ti božská prozřetelnost brala něco, co máš mít? Co když tato tvá činnost byla pouze dočasný přestup někam úplně jinam? Co když tento směr není pro tebe a nerozvíjí plně tvůj potenciál, kterým máš být prospěšný pro ostatní? Co když si neumíš přiznat, že už tě to tolik nebaví, ale jsi doslova po.raný dělat něco jiného, protože nechceš vystoupit ze své komfortní zóny? Řekni, potřebuješ trest? Pokud ne, tak potřebuješ změnu a tyto chvíle tě vybízejí k tomu, aby sis sám se sebou sednul a udělal pravdivou bilanci svých přání a požadavků na život. Že jsi do toho dal spoustu energie a peněz? To se stává a buď můžeš nad ztrátou plakat anebo z ní vytěžit maximum zkušeností pro další level. 

Uvědomění č. 4

„No super, jenže já mám zoo a potřebuji návštěvníky….mám vlek a potřebuji lyžaře…mám tanker a převážím zboží z Číny….”

Příroda potřebuje klid. Každé místo je přesyceno turismem. Všichni pořád něco potřebujeme. Když si uvědomím, že vše, co se teď děje, je pouze uvádění situací do rovnováhy, tak si odpověz na otázku „ Když mi nejede vlek, jak se tím uvádí věci do rovnováhy? Když mám zavřené zoo, jak se tím uvádí věci do rovnováhy? Když mám zavřenou diskotéku, jak se tím uvádí věci do rovnováhy?”

Tady musíš být skutečně pravdivý a nenechat ego házet neustálé „ALE”. Když se zamyslíš, odpověď na tyto otázky vždy najdeš a to pro tebe může být startovní čára zjistit, kde došlo k vychýlení a nastolit rovnováhu. 

Uvědomění č. 5

Tato situace je pouze vyslyšení našich nejniternějších přání. To, co jsme dlouho říkali je vyslyšeno. Nedáváme si pozor na své myšlenky a slova. Pálíme jeden vzdech za druhým, stěžujeme si. A teď přišla doba sčítání a plnění všeho, co jsme kdy zadali. Nerozumíš?

„Ach, potřebuju si odpočinout…chci už konečně pořádné volno…jak moc bych si potřebovala lehnout a jen spát…už jsem z té práce unavený…nejlepší by bylo, kdyby mě vyhodili a dostal bych odstupné…musí přijít nějaká změna, takhle už to dál nejde…kdybych tak mohl pracovat z domu…nejlepší by bylo nechodit do práce vůbec….atd. atd. atd. 

Neříkejte, že jste tohle nikdy od nikoho neslyšeli. Byla to pro vás tehdy legrace? Cokoli, co je vypuštěno z naší mysli s minimální emocí bude čekat na splnění (pokud se to týká vás). 

Když nám dojde, že teď sklízíme plody vlastní mysli, můžeme udělat změnu a být vědomější.

Nic se neděje náhodou. Pamatuj…VŠECHNO JE PRO TVÉ DOBRO A KAŽDÉ ALE, KTERÉ TEĎ ZE VZTEKU BUDEŠ CHTÍT VYŘKNOUT, je jen pouhý vzdor tvého ega, které se nechce měnit, líbí se mu být v roli oběti, miluje tu energii zmaru, která jej tak dobře živí. Na základě všech výše popsaných uvědomění se postavíš do role tvůrce. Není nikdo a nic, co by ti mohlo ublížit, jen tě posunout dále. Vymaň se ze svých omezujících přesvědčení a JDI DO TOHO! TVOŘ NOVÝ SVĚT!