Respekt, zpívá Aretha

Respekt, zpívá Aretha

V autě nám hraje Respekt od Arethy Franklin, my se kodrcáme už dobrou hodinu po cestě, po které bych ani pěšky nedošla bez úrazu a říkám si „Co po mě Kostariko chceš? Respekt?”  „Ano. Respektuj mě takovou, jaká jsem. Nesnaž se mě vtěsnat do ničeho, co znáš od vás z...
Nakumulovaná přání

Nakumulovaná přání

Celý můj život, který jsem doposud žila, je jen soubor mých přání i nepřání. Mé, s emocí vypuštěné myšlenky, se nakumulovaly, aby mohly být zhmotněny. Jen si to přiznat. Přání Mým snem bylo jet nahá na koni na pláži. Nahá jsem sice nebyla (díkybohu, to by dost štípalo...
Nejsem cestovatelka, no a?

Nejsem cestovatelka, no a?

Sedím u bazénu v krásném ubytování, které máme jen pro sebe a přemýšlím, kde se vzal ten stres, který jsem zažívala předchozí dva dny a pro vůbec přišel? Začalo to ve chvíli, kdy jsme se měli rozloučit s naší junglewoman Martinkou a vydat se na dalekou cestu k...

Bacha kam saháš a na co šlapeš

Dnes spojím dva dny dohromady. Protože včera dost pršelo, naordinovali jsme si “rest day” a vyrazili pouze na místní trhy pro zeleninu. Zřejmě už jsme přišli pozdě, protože uprostřed podivné haly bylo 5 stolečků s místními výrobky. Nakoupili jsme zeleninu...
Nahoru dolů

Nahoru dolů

Kdyby v ráji vařili jídlo, bylo by to zdejší horské kostarické. Nečekejte však, že někdo místní by takhle uvařil. Vaří se v kuchyni zvané ” Heaven is here” “Nebe je tady”. A to je svatá pravda. Nebe v hubě, nebe v očích, nebe v duši. Každý den...