Vždy jsem chtěla dělat to, co dělám. A vždy jsem to dělala. Zpočátku trochu krkolomně, ale vlastně se pořád učím. Každý terapeut (říkejte si tomu jak chcete), se zabývá určitými tématy a ta témata ho provázejí. Chodí za ním lidé s těmito příběhy. Dá říct, že je daným tématem trošku postižen. Jsem moc ráda, že mým oborem není třeba léčba schizofrenie, drogově závislých, starost o opuštěné děti nebo matky v nouzi, ale řeknu vám….je to někdy trochu na palici vědět, kolik lidí je zneuživaných. Kolik lidí si prošlo sexuálním násilím z řad rodinných příslušníků, kolik lidí bylo psychicky i fyzicky týráno. Kolik lidí mělo krásné rodiny a přesto byli zprzněni ve školských institucích, v nemocnicích, na táborech nebo prostě jen divným sousedem, či sousedkou. Lidé, do kterých byste to ani nikdy neřekli.

Jsem ráda, že si příběhy z “práce” netahám “domů” a nepřemýšlím o nich. Ale když u dalšího a dalšího klienta odkryjeme ten samý vzorec i příběh, tak fakt mívám často na krajíčku. Asi proto, že to znám. Asi proto, že vím, jaké to je být zahnán do kouta. Asi proto, že sama umím pekelně zahnat do kouta, protože mám skvělý trénink, asi proto, že se díky všem příběhům vracím zpět ke své citlivosti a empatii, kterou jsem si kdysi nuceně zavřela, abych necítila.

Kolik z nás to udělalo? Kolik z nás radši denně popírá sebe sama, aby nemuseli cítit tu pravdu, která je v nás? Kolik z nás radši drží hubu, než aby se postavilo za to, co v sobě cítí? Kolik z nás se denně bojí vyjádřit svůj názor? Kolik z nás se bojí o svou existenci? Kolik z nás se prostě jen POŘÁD NĚČEHO BOJÍ?

Nemusíš!

A už vám někdo řekl, že nemusíte? Už vás někdo pohladil po vlasech a řekl “Odteď si dělej, co budeš chtít!”? Věděli byste, vůbec, co máte dělat?

Je mnohem jednodušší zůstávat v tom, co znáte. Je mnohem jednodušší trpět do konce života. Je mnohem jednodušší být oběť sebe sama a celého světa než udělat něco jinak. Vyjít z komfortní zóny. Protože i utrpení je naše komfortní zóna a zatraceně draho placená.

Můžeš!

Vyjdi ven, člověče a když zase půjdeš do práce se staženým žaludkem, k doktorovi se strachem, že ti něco najdou, domů, že dostaneš výprask, nebo že tam na tebe čeká hromada práce. Až zase budeš nadávat na svět, jak je špatný, vyjdi se vztyčenou hlavou a stále si jako mantru opakuj “BERU SI ZPĚT SVOU MOC!”

 

Uvidíš sám, co se stane….

Nechci chodit do školy!

„Trápím se tam, nebaví mě to, nedává mi to smysl a když tam chodím, nemůžu uvažovat o svých věcech. Nevím, jak dlouho tady budu a chci si ten krátký život užít. Radši půjdu pracovat, než abych strávil další rok na střední škole.” Je vám to povědomé? Jste také rodiče...

číst více

Zbavte už se dvojplamene!

Dvojplamen? Och, kolik úžasných spiritistických, duchovních a různých jiných zamilovaně nadnášených superlativ jsem o tomto jevu slyšela. Prý pocítíte „návrat domů, hustá, nepopsatelně krásná energie, životní partner, pohled do oči prý krásně bolí, jeho duše vás...

číst více

Jak snadno podlehnout manipulátorovi

Kdo se potká v životě s manipulátorem, dostalo se mu velkého požehnání. Málokdo to však tuší. Setkání s manipulátorem znamená, že jsme připraveni sáhnout si na zdroj naší síly v sobě. Manipulátor má totiž obrovskou moc.  Manipulátor je člověk, který musel v životě žít...

číst více

Vzdávám se

„Jestliže je všechno tvořeno z jedné energie, jak si můžeme myslet, že je od ní něco odděleno?” Zní mi v hlavě věta, kterou přečetl můj milý v nějakém článku. Ta věta nebyla v mém bytí hned ukotvena. Byla uslyšena, ale ne vyslyšena. Na to jsem potřebovala ještě pár...

číst více

Co dobrého nám přinesl vir?

Virus a jeho vymodelované vlny vnímám jako nádhernou cestu. Co nám ve vlnách přinesl? Fáze zastavení a ztišení V prvních fázích přišlo zastavení. Svět, který jsme tak dlouho považovali za normální se blokoval a my mohli uvidět jeho absurditu. Uviděli jsme, co všechno...

číst více

Když syn přeroste otce

  Když malý hoch dospívá, v různě stanoveném období dosáhne bodu, kdy přeroste svého otce. U vyspělých bytostí, kteří se s tím zde nepřišli mazat to bývá velmi brzy, klidně i v předpubertálním období, zřídka se stává, že i malý chlapeček svého tátu přerostl....

číst více

Ženské tělo nepotřebuje zásoby

Byly jsme velmi tlačeny k výkonu. Malé holčičky vyrůstající v komunistické době musely splňovat procenta. Být nejlepší v tělesné výchově nebo aspoň v matice či recitaci. Kdo nebyl v něčem nejlepší, nebyl na nástěnce a byl za outsidera. Začaly jsme na sebe vyvíjet...

číst více