Když je Muž Mužem

Je pravdivý. Převážně sám k sobě. Umí přemoci své stíny i vnitřní kritiky. Nenechá se rozhodit tím, že mu hlava našeptává něco jiného, než srdce. Ví, čemu v sobě věřit, protože už mnohokrát udělal chybu a přišel díky rozumu o to nejlepší, co měl. Je hluboký a  cesta k Bohu je pro něj důležitější než vztah se ženou. Partnerský vztah je pro něj přesto velmi podstatný, protože si uvědomuje sílu polarit, které obohacují jeho život. Ví, že ženský princip ke svému rozvoji potřebuje.

Umí být sám a samotu občas vyhledává. Je pokorný a všechny své rány použil jako náplasti pro sebe i pro druhé. Neobětuje se. Raději řekne s bolestí NE, než aby měl jít proti své pravdě. Není v tom tvrdohlavost a vůle ega. Umí totiž vnímat energetické rozpory v těle, když jde proti sobě.

Ctí své rodiče, protože převzal odpovědnost za svůj život. Nedává jim nic za vinu. Ví, že takhle si svůj život vybral a je vděčný za každou ránu, kterou dostal. Rodičům děkuje za život a žádná vzpomínka z dětství ho nerozesmutní. Vše, co bylo negativní vnímá jako příběh někoho jiného. Umí ho vyprávět bez sebemenšího smutku.

Je plně integrovaný do svého života a autentický. Reaguje pružně. Jeho cílem je osvobození od svých mentálních vzorců, ale i od stanovených vzorců společnosti.  Miluje výzvy, proto se stále udržuje na hranici života a smrti. To napětí, kdy neví, jak situace dopadne je pro něj velmi vzrušující. Nedovolí všednosti aby pohltila jeho potenciál.

Svou ženu miluje tak, že ji vidí. Vidí ji srdcem. Miluje její tělo, ale mnohem více ho vzrušuje její duše. V posteli se nespokojí s povrchním sexem na uvolnění emocí. Emoce uvolňuje celý den. Sex je pro něj posvátný prostor, kde se ještě více spojuje s božským a s druhou polaritou. Miluje ženinu vůni, její tvary, vzdechy, pláč i fňukání. Raduje se z její neustálé proměnlivosti a žádná z jejich rolí ho nevyvede z rovnováhy.

 

Svou ženu vnímá v různých fázích. Nerozhodí ho ani její touha a vášeň a ani potřeba být ufňukanou malou holčičkou, která se potřebuje schovat do taťkovy náruče.

Umí si přiznat své strachy a slabosti, aniž by se cítil ohrožen. Umí být malý chlapec a nestydět se za to, protože své dětství a vše, co s ním bylo spjato má zpracováno a necítí žádnou křivdu. ruče.

Jeho velkou touhou, snad největší je otevřenost srdce za všech okolností, protože ví, že s otevřeným srdcem je svět přívětivý a laskavý. Umí dýchat do svého srdce lidi kolem sebe a svou otevřeností je léčí. Je pro všechny požehnáním a pilířem pevnosti a božské přítomnosti. Cítíte to z něj a jeho přítomnost vás vzrušuje.

Umí se rozhodnout a říkat miluji tě. Činit rozhodnutí mu nedělá problém. Necítí se totiž ničím ohrožený, ani bolestí srdce. Bolest srdce dobře zná a plně si uvědomuje její význam. 

Takového muže může vidět jedině stejně plná a autentická žena. Ale o těch článek zvlášť.

Je vás, pánové, čím dál více. Děkujeme.

 

 

 

Mám ho malýho

Milí muži, píši vám podpůrný dopis. Už zase jsem to totiž zase slyšela. Řekla mi, že mám malý penis. A z toho se mi otvírá kudla v kapse. Tak jako nás ženy svět a média bombardují, jak bychom měly být dokonalé, tak i vám je do hlavy vtloukáno, jací byste měli být. A...

číst více

Hojnost bez přání a kouzel Brno

Nemůžu se hnout z místa Chybí mi peníze Mám pořád strach, co bude Nevím, jak to zvládnu Motám se v kruhu Jsou tohle vaše slova? Věříte, že sami můžete změnit to, jak se vám v životě daří? Zapomeňte na multilevly, pyramidy a nabídky úžasných obchodních...

číst více

Wim, že nic nevím

Před pár týdny jsem začala zkoušet metodu Wima Hofa a jeho dýchání. Hned na začátek mě to nadchlo. Wim je neuvěřitelný tvor, který bez změny teploty vydrží v ledu dvě hodiny. Vyjde Mount Everest v šortkách či přejde poušť bez vody. Je to prostě zázrak. A ten zázrak...

číst více

Končím s hubnutím!

Jsme naprosto šílené! A to skoro všechny! A už toho mám dost. Přestávám hubnout a vyhovovat trendům. Před pár lety v nějakém zábavném pořadu dávali na ulici otázku mužům „Jak byste reagovali, kdyby vaše žena nebo přítelkyně měla celulitidu?” Odpovědi mě velmi...

číst více

Kdybych mámou nebyla

1.Nikdy bych nevěděla, kde je mé skutečné dno Na dně se během života ocitáme mnohokrát. Životní stezky nás vedou nahoru a dolů a my trpíme nebo se radujeme. Až s dětmi jsem si zakusila své nejhlubší dno. Už jsem totiž na tom dně nebyla sama. Bylo  nás tam víc a cesta...

číst více

Dej vědět ostatním, potěší je to

Facebook
Facebook