Práce s vnitřní temnotou může být v tyto úplňkové dny velmi potřebná. Zkusím vám k tomu napsat snadno pochopitelný příměr.
 
Představte si leknín. V čem roste? Úplně nejraději roste v “žabí” vodě. Bahno a odumřelé zbytky rostlin ho vyživují. Dělají základ jeho semínku. Pomáhají mu zahnízdit. Láskyplně ho obalují.
 
V temnu, bahně a chladu začne klíčit semínko nesmírné nádhery. Má však před sebou dalekou cestu. Cestu na hladinu. Trápí se s tím leknín? Bojí se té cesty? Myslím, že ne. Napřimuje se kousíček po kousíčku a stále k tomu potřebuje nejhlubší temnotu, aby jej vyživila. Nejdůležitější růst svého života prožívá v totální tmě.
A pak to přijde. Vykoukne na hladinu a rozkvete do neuvěřitelně dokonalé nádhery. Každý lísteček má přesný tvar, splývavé barevné zabarvení a jeho krása nepřestává udivovat.
 
Představte si, že jste leknín, rostete v bahně a říkáte si “fuj, co je to za hnus, toho se musím zbavit!” Vodu začnete čistit, přivoláte k tomu někoho na pomoc, vydesinfikujete a odstraníte vše, co vám brání ve vnímání světla přes vodní hladinu.
 
Co se stane? Pokud vůbec, tak porostete velmi, velmi, velmi pomalu a protože nemáte živnou půdu a tmu důležitou pro upěvnění se v Zemi, vyrostete velmi slabí a hned první větřík ovívajícíí hladinu, vás vytrhne z kořene.
Nebojte se své tmy. Ponořte se do ní s důvěrou, že rostete a právě skrze ni se vyživujete. Všichni silní a nádherní lidé vyrostli z velkého bahna a teď oslňují ostatní svou krásou!

Proč se mnou žena nechce spát?

Bylo to mezi vámi kdysi v pořádku a milovali jste se rádi? Najednou se něco stalo a žena vás odmítá. Odmítá nejprve sexuální styk a pak i vaše doteky, přitulení, dech…vlastně cokoli, co se vás týká. A do toho všeho ještě chodí spát do vedlejšího pokoje. Proč se to...

číst více

Svobodná volba? Existuje vůbec?

Lidstvo od prvopočátků postihují přírodní katastrofy, války, bitvy o chleba či o území, občanské nepokoje, morové rány, vyhlazovací tábory, maniakální diktaruty a utrpení všeho druhu. Zdá se to až nekonečné. Kolik ještě potřebujeme ran, abychom prozřeli a uvědomili...

číst více

Smrt a její vedlejší účinky

O smrti se nemluví. Na pohřeb nechodí malé děti. Když někdo umře, řekneme dítěti, že odešel do nebíčka. Když naše milá babička řekne „Už brzy umřu”, začneme ji chlácholit „Ale babí, ty nás ještě přežiješ!” Jakoby smrt nezasloužila respekt. Jakoby byla něco temného a...

číst více