Často slýchávám “Proč furt jen ženy mají pracovat, proč se máme harmonizovat jen my, ať ti chlapi taky makají!!!”
Ráda vysvětlím.
Pakliže se žena takto vyjádří, vnímá svůj růst z pozice oběti, ne z pozice tvůrce a s takovou se bude stále motat v kruhu do té doby, než přijme odpovědnost za svůj život a za to, co se děje kolem ní.
 

Mateřská láska

Žena se rodí s mateřskou láskou. Je to dar, který dostala. Její přirozenost. Je základní druh lásky.
Když “dostane do rukou” muže, který není zahojen, ona má veškeré prostředky pro to, aby ho vyléčila láskou mateřskou a byla mu spravedlivou maminkou do doby, než si on svá zranění vyléčí. Může to být matka, milenka, manželka, babička, dcera, kdokoli s ženskou esencí.
Ve chvíli, kdy je muž uzdraven, je v plné síle schopen poskytnou oporu ženě, která potřebuje vyléčit svou zraněnou holčičku a přesunout se do jiného levelu lásky. Lásky partnerské a zahrnout do ní celý vztah, celou rodinu, celou planetu.
 
Žena nejprve uzdravuje muže, aby se narodil skrze ni do svého mužství a následně pak muž pomáhá zrodit se ženě.

Důvěra

Dokud žena nemá v muže důvěru, nestane se plně ženou. Dokud je s někým, s kým je z pohodlnosti, ale komu by se vlastně ani nesvěřila, komu by neřekla o svých bolístkách, kým, byť jen náznakově, opovrhuje, plýtvá svým časem a zaprodává své tělo a život pro trochu jistoty.
 
Jistota nás zabíjí. Nejistota rozvíjí. Nejistota je velmi laskavý sluha. Jistota je vražedný pán.

Proč se mnou žena nechce spát?

Bylo to mezi vámi kdysi v pořádku a milovali jste se rádi? Najednou se něco stalo a žena vás odmítá. Odmítá nejprve sexuální styk a pak i vaše doteky, přitulení, dech…vlastně cokoli, co se vás týká. A do toho všeho ještě chodí spát do vedlejšího pokoje. Proč se to...

číst více

Svobodná volba? Existuje vůbec?

Lidstvo od prvopočátků postihují přírodní katastrofy, války, bitvy o chleba či o území, občanské nepokoje, morové rány, vyhlazovací tábory, maniakální diktaruty a utrpení všeho druhu. Zdá se to až nekonečné. Kolik ještě potřebujeme ran, abychom prozřeli a uvědomili...

číst více

Smrt a její vedlejší účinky

O smrti se nemluví. Na pohřeb nechodí malé děti. Když někdo umře, řekneme dítěti, že odešel do nebíčka. Když naše milá babička řekne „Už brzy umřu”, začneme ji chlácholit „Ale babí, ty nás ještě přežiješ!” Jakoby smrt nezasloužila respekt. Jakoby byla něco temného a...

číst více