Často slýchávám “Proč furt jen ženy mají pracovat, proč se máme harmonizovat jen my, ať ti chlapi taky makají!!!”
Ráda vysvětlím.
Pakliže se žena takto vyjádří, vnímá svůj růst z pozice oběti, ne z pozice tvůrce a s takovou se bude stále motat v kruhu do té doby, než přijme odpovědnost za svůj život a za to, co se děje kolem ní.
 

Mateřská láska

Žena se rodí s mateřskou láskou. Je to dar, který dostala. Její přirozenost. Je základní druh lásky.
Když “dostane do rukou” muže, který není zahojen, ona má veškeré prostředky pro to, aby ho vyléčila láskou mateřskou a byla mu spravedlivou maminkou do doby, než si on svá zranění vyléčí. Může to být matka, milenka, manželka, babička, dcera, kdokoli s ženskou esencí.
Ve chvíli, kdy je muž uzdraven, je v plné síle schopen poskytnou oporu ženě, která potřebuje vyléčit svou zraněnou holčičku a přesunout se do jiného levelu lásky. Lásky partnerské a zahrnout do ní celý vztah, celou rodinu, celou planetu.
 
Žena nejprve uzdravuje muže, aby se narodil skrze ni do svého mužství a následně pak muž pomáhá zrodit se ženě.

Důvěra

Dokud žena nemá v muže důvěru, nestane se plně ženou. Dokud je s někým, s kým je z pohodlnosti, ale komu by se vlastně ani nesvěřila, komu by neřekla o svých bolístkách, kým, byť jen náznakově, opovrhuje, plýtvá svým časem a zaprodává své tělo a život pro trochu jistoty.
 
Jistota nás zabíjí. Nejistota rozvíjí. Nejistota je velmi laskavý sluha. Jistota je vražedný pán.

Od zatmění po úplněk

Vendy, je mi hrozně...Vendy, mám depresi...Vendy, zase jsem do toho spadla...Vendy, co se to se mnou děje?? To a mnohé jiné mi teď posíláte. Miláčci...no...děje a co. Zvykněte si. Celá ta změna vedoucí nás k rozpomenutí se na to, kým jsme se děje od jistých dat...

číst více