Za všemi našimi strachy je strach ze smrti. Je jedno, zda se bojíš o existenci, o peníze, o majetek, o blízkého, zda máš paniku z hodně lidí nebo z výšek. Pokaždé za tím stojí smrt.

Co kdybychom se všichni vyrovnali se smrtí a tím se všechny naše strachy rozplynuly jako něco nepodstatného? Jak by vypadal svět, kdyby se lidé nebáli, že zemřou?

Povím vám, jak si smrt pamatuji já.

Kdo je smrt?

Smrt není špatná, ani zlá, ani zástupce temnoty. Za sebe bych řekla, že smrt je dokonce nejhlubší vyjádření lásky. Smrt nás totiž vede zpět do naší prvotní formy.

Nikdy to není náhoda

Nemůže se stát, že by z tohoto světa odešel někdo, kdo nemá hotovo. Nikdy není nespravedlivá. Je to velmi laskavý a milosrdný průvodce vedoucí nás tam, odkud jsme vzešli. Se smrtí odcházejí bolesti těla, abychom si mohli lépe uvědomit bolesti duše. Před vstupem do místa skutečného sjednocení se musíme očistit.

Uvidíme svůj život z nadhledu, kterého v těle nejsme schopni. Jakmile pohlédneme na své činy nezaujatě, je potřeba je zhodnotit (na to nám ještě slouží ponechaná část lidské mysli), co si chceme ponechat pro další práci nebo co si už můžeme odpustit a zvýšit tím míru sebelásky.

Sebeláska a smutek bližního nás posouvá blíže ke zdroji

Proč si lidé pronajímali na pohřby profesionální plačky? Protože vyvolaly vlnu smutku za zemřelého. Jejich usedavý (byť cvičený) pláč otevíral pozůstalým srdce a ti mohli plakat nad zemřelým a nad příběhem, který s ním prožili nebo nestihli prožít. Energie smutku, který mylně nazýváme jako negativní energii, tak pomáhala posouvat zemřelého do dimenze sjednocení. Do světla. Proto je i sebeláska tak důležitá. Čím více se miluji, tím méně se zdržuji v mezidimenzi odpuštění. Proto na sebelásce pracujeme už za života. Abychom lépe umírali.

Smutek je důležitý

Je velmi důležité prožít smutek. Truchlit. Fázi truchlení by nikdo neměl opomíjet. Je to očišťující transformační fáze, která pomáhá duši zemřelého ke vzestupu a zároveň očišťuje nás, otevírá srdce a pomáhá nám pocítit ještě v těle velmi vysokou frekvenci lásky. Dovol si usedavě plakat, když ti někdo zemře. Je to důležité.

Mám volbu zemřít?

Smrt je laskavý přítel a průvodce do další dimenze. S velkým respektem přistupuje ke tvému rozhodnutí zemřít. Přichází přesně na smluvený čas, je velmi disciplinovaná a drží slovo. I tak je však natolik láskyplná, že ti dává na výběr. Chceš se vrátit a začít znovu ve stejném těle nebo jdeme domů? Máš na výběr. I v poslední chvíli se můžeš rozhodnout, zda se vrátíš nebo ne.

Můžu se ze smrti druhého radovat?

S takovým uvědomění, které se hluboce zapíše do tvého genomu, se může zdát, že se můžeš odteď ze smrti radovat, ale tím nevytvoříš vlnu smutku nutnou pro přesun. Neboj se. Vlna smutku přijde, pokud jsi miloval, ale za ní ucítíš radost a vděk za prožité se zemřelým a možná i malinkou závist, že tvůj blízký už je doma 🙂

Nechci chodit do školy!

„Trápím se tam, nebaví mě to, nedává mi to smysl a když tam chodím, nemůžu uvažovat o svých věcech. Nevím, jak dlouho tady budu a chci si ten krátký život užít. Radši půjdu pracovat, než abych strávil další rok na střední škole.” Je vám to povědomé? Jste také rodiče...

číst více

Zbavte už se dvojplamene!

Dvojplamen? Och, kolik úžasných spiritistických, duchovních a různých jiných zamilovaně nadnášených superlativ jsem o tomto jevu slyšela. Prý pocítíte „návrat domů, hustá, nepopsatelně krásná energie, životní partner, pohled do oči prý krásně bolí, jeho duše vás...

číst více

Jak snadno podlehnout manipulátorovi

Kdo se potká v životě s manipulátorem, dostalo se mu velkého požehnání. Málokdo to však tuší. Setkání s manipulátorem znamená, že jsme připraveni sáhnout si na zdroj naší síly v sobě. Manipulátor má totiž obrovskou moc.  Manipulátor je člověk, který musel v životě žít...

číst více

Vzdávám se

„Jestliže je všechno tvořeno z jedné energie, jak si můžeme myslet, že je od ní něco odděleno?” Zní mi v hlavě věta, kterou přečetl můj milý v nějakém článku. Ta věta nebyla v mém bytí hned ukotvena. Byla uslyšena, ale ne vyslyšena. Na to jsem potřebovala ještě pár...

číst více

Co dobrého nám přinesl vir?

Virus a jeho vymodelované vlny vnímám jako nádhernou cestu. Co nám ve vlnách přinesl? Fáze zastavení a ztišení V prvních fázích přišlo zastavení. Svět, který jsme tak dlouho považovali za normální se blokoval a my mohli uvidět jeho absurditu. Uviděli jsme, co všechno...

číst více

Když syn přeroste otce

  Když malý hoch dospívá, v různě stanoveném období dosáhne bodu, kdy přeroste svého otce. U vyspělých bytostí, kteří se s tím zde nepřišli mazat to bývá velmi brzy, klidně i v předpubertálním období, zřídka se stává, že i malý chlapeček svého tátu přerostl....

číst více

Ženské tělo nepotřebuje zásoby

Byly jsme velmi tlačeny k výkonu. Malé holčičky vyrůstající v komunistické době musely splňovat procenta. Být nejlepší v tělesné výchově nebo aspoň v matice či recitaci. Kdo nebyl v něčem nejlepší, nebyl na nástěnce a byl za outsidera. Začaly jsme na sebe vyvíjet...

číst více