Lidstvo od prvopočátků postihují přírodní katastrofy, války, bitvy o chleba či o území, občanské nepokoje, morové rány, vyhlazovací tábory, maniakální diktaruty a utrpení všeho druhu. Zdá se to až nekonečné. Kolik ještě potřebujeme ran, abychom prozřeli a uvědomili si, kým jsme? A vůbec…jde to? Je skutečně možné, svět napravit?

Neviditelná tma

Zlváště lidé, kteří v sobě objevili světlo a sílu božské lásky, velmi silně v těchto dnech vnímají marnost a obrovskou tíhu. V kolektivním vědomí je usazen pavouk velikosti celého kontinentu a ten spřádá své pavučiny kolem zbytku planety. Je jedno, čemu věříte, je jedno, zda jste slepý či hluchý, je jedno, zda sledujete televizi, nebo ne, je jedno, že se nebojíte smrti, je jedno, zda jste materialista či sluníčkář, je jedno, zda zobete valium nebo hulíte trávu od rána do rána. Ta tíha a tlak tu někde je a působí na vaše fyzické tělo. 

Temní a ten zbytek

Dualitní svět se rozděluje na mocné a služebnictvo. Vždy to tak bylo. I teď, pod rouškou zdánlivého viru, který decimuje lidstvo, se dějí věci, o kterých nemáme vědět. Mají se před námi ukrýt stovky let prováděné zrůdnosti, pod rouškou karantény se schovávají pohlaváři mající shnilé máslo na hlavě a snaží se ukrýt. Když nám nařídí povinné očkování, nikdo nic nezmůže. Když nám zavřou banky, nikdo nic nezmůže. Když nám seberou děti, nikdo nic nezmůže. Když nás donutí chodit ve stejnokroji nebo odevzdat majetek, nikdo nic nezmůže. Celá tisíciletí jsme pod vlivem a naprostou vládou těch „nahoře”. A já si říkám, je tohle všechno? Proto jsem tady?

Svobodná vůle

Kde je svobodná vůle? Přece se všude píše, jak si můžu vybrat a jak jsem si vlastně všechno toto už vybrala. Je to tak? Existuje svobodná vůle? Existuje vůbec volba?
Vědci již před nějakou dobou zjistili, že mozek už 2 sekundy před tím, než zvednu ruku a vyberu si modrý balónek, vyšle pokyn, vyber si modrý balónek. Nemáte vůbec ponětí o tom, co se děje, protože signál mozku nezaznamenáte, tudíž máte falešný pocit, že VY JSTE SI VYBRALI, ale BYLO ZA VÁS vybráno. A kdo si tedy vybral? Kdo je ten, kdo sepne tlačítko, když to nejsem JÁ? A kdo jsem teda v celém tom zmatku a manipulaci JÁ?

Svobodná volba existuje!

Ale ne tak, jak jsme si mysleli. Pokud přijmu toto fyzické tělo, což byla má poslední skutečná volba, přijímám tím i podmínky pod čarou, že se z mého těla stává schránka ovládaná programy a událostmi. Loutka, sloužící pro zábavu a naplnění duality. Beznadějně událostmi vláčený obal. Jenže ten obal má něco, co mu nidko nevezme. Ten obal má emocionální výplň a pouze potud sahá má svobodná vůle.
JÁ SI MOHU VYBRAT, JAK SE V TOM CELÉM BUDU CÍTIT!
Můžu se cítit na hovno a ovládaná. Můžu se nechat stáhnout do strachu. Můžu celé noci nespat a obávat se o rodinu a nebo….nebo se na to celé můžu, prosím pěkně, vy.rat, přátelé! Protože pokud je má svobodná volba a bytí v tomto těle tak hrubě okleštěno, že nemůže v podstatě nic, jen přijímat vše, co se děje, tak já si chci nechat to jediné právo, které mám, tu jedinou mocnou zbraň a budu se cítít, tak jak já chci! A celý svět si může políbit svoji obrovskou prdel a vymýšlet si katastrofické scénáře, které nás všechny mají dostat ještě do větší podroby. Mě nedostanou!

Židovský chlapec

Budiž nám všem připomínkou báseň malého chlapce žijícího v koncentračním táboře. Ten objevil svou MOC!

Od zítřka budu smutný, až od zítřka.
Ale dnes se budu radovat.
Proč mám být smutný, proč?
Protože fouká vítr?
Proč bych měl dnes být smutný kvůli tomu,
co bude zítra?
Možná, že zítra bude pěkně,
možná bude jasné nebe.
Možná, že zítra zase zasvitne slunce.
A potom nebudu mít žádný důvod,
abych byl smutný.
Od zítřka budu smutný, až od zítřka.
Ale dnes, dnes se budu radovat,
a každému trpkému dni řeknu:
Až od zítřka budu smutný.
Dnes ne.

Anonymní chlapec, koncentrační tábor, 1941

Využívám své jediné právo, které mám. Právo, cítit se, jak já chci. Využívám své právo volit v každé situaci své emocionální nastavení. Objímám své emocionální tělo (vnitřního člověka, dítě), protože je to můj jediný skutečný parťák touto poutí, a jdeme na zmrzku! PRÁVĚ TEĎ!

Však ho nech vybrečet, on si zvykne

Panické ataky, strach vyjít z domu, problém udržet stolici, nekontrolovatelný třes, strach ze smrti, silný pocit nedostatečnosti, hluboká neidentifikovatelná nenávist k sobě samému,  somatizování neustálých zdravotních potíží, které nejdou medicínsky podložit…za to...

číst více

Významy modlitby v procesu růstu

Když jsem byla malá, našla jsem na sekretáři v kuchyni dvě velice zajímavé publikace. Jedna byla novinová. Černobílé noviny Nej Report s nahotinkami a erotickými obrázky. Byla jsem nadšená a občas chodila potajmu nakukovat, co že si to tam tatínek (nebo maminka?😁)...

číst více

Setkání s paní Vinou

„Co jsem to řekla…neměla jsem to dělat, ale teď už to nevezmu zpět.” Stane se, když je pusa rychlejší než srdce a řekne něco, na co druhý není zdaleka připraven. Ale co se dá dělat? V tu chvíli nastupuje paní Vina. Taková paní vina navštívila i mě a tak jsem se...

číst více

Vstávej, jsi nový!

Pojď spočinout do svého nitra a zbav se v okamžiku všech svých problémů. Najdi okamžitý klid a prociť lásku, která v tobě spí. Po poslechu se budeš cítit milovaný, jako nikdy předtím. Extra rychlý způsob, jak najít sebelásku a vnitřní klid. 

číst více