Co s vámi souzní více?

Kdysi jsem slyšela jednu pro mě velmi důležitou větu „Pokud máš problém se slovem Bůh, tak si na božství jen hraješ.”

Naprosto s tímto výrokem souhlasím. Ne proto, že by ta písmenka měla nějaký speciální rituální význam, ale proto, co pro každého z nás slovo Bůh nese za energii.

Když jsem se na toto začala zaměřovat, všimla jsem si, jak při vyslovení „Bůh” mnou probíhají nepříjemné emoce. Ve spoustě životů jsme slovo Bůh měli zafixováno s trestem, s dohledem, se smrtí. Ve jménu Boha se konala veliká spousta zlého. Možná jsme ve jménu Boha byli i zavražděni nebo mučeni. Všechny tyto emoce jsou ukryty v našem emocionálním těle, které je s námi po všechny životy a přenáší to nezpracované, ale i pracované do nynějšího fyzického těla. Začala jsem tedy vyslovovat slovo Bůh proto, abych měla diagnostiku, jak na tom s přijetím božského skutečně jsem. 

Fanatička!

Když napíšu „Věřím v Boha”, tak mě spousta lidí označí za fanatika, odstraní z přátel a v jejich myslích proběhnou obrazy modlícího se maniaka klečícího v pět ráno u kříže. Když však řeknu „Věřím ve vyšší moc nebo v universum.”, tak pak mnohem snadněji podlehnete iluzi, jak jsem duchovní. 

Je to o energii

Všimněte si, co ve vás věta „Věřím v Boha” vyvolává. Pokud pro vás nebude mít negativní nádech, nebo nejlépe vůbec žádný, pak jste člověk, který je mnohem více schopen chápat hloubku slov spojenou s touto démonizovanou větičkou. Dostanete se za své omezující přesvědčení a otevřou se dveře větší hloubce. Otevřete více srdce. 

Promiň, babi, už tě vidím

Úplňkový den, jako každý jiný, zdálo se. Uvnitř mě však probíhalo podivné napětí a touha něco udělat. „Jsi na farmě, můžeš dělat cokoliv.” Řeklo mi mé já. Katka sedící se mnou u stolu od kafe povídá: „Půjdu vyplít záhonek.” To se mi nechtělo, potřebovala jsem něco...

číst více